RC Review: Řekni vlkům, že jsem doma

Český název: Řekni vlkům, že jsem doma Originální název: Tell the Wolves I’m Home Autor: Carol Rifka Brunt Počet stran: 424 Na...

Český název: Řekni vlkům, že jsem doma
Originální název: Tell the Wolves I’m Home
Autor: Carol Rifka Brunt
Počet stran: 424
Nakladatelství: Jota
Žánr: Young Adult, Contemporary
Goodreads | CBDB

Anotace: Píše se rok 1987 a June Elbusová má čtrnáct let. Je uzavřená a nedůvěřivá, těžko se jen tak s někým spřátelí, nedokáže vyjít ani se svou starší sestrou. Na celém světě existuje pouze jediný člověk, který jí opravdu rozumí – strýc Finn, uznávaný malíř, její důvěrník a nejlepší kamarád. Jenomže Finn zemře na záhadnou nemoc, jejíž jméno Juneina matka dokáže vyslovit jen šeptem, a dívčin svět se převrátí vzhůru nohama.
Román je především příběhem o tom, jak dospět, najít vlastní identitu a vyrovnat se nejen s nejrůznějšími nečekanými situacemi, ale i bolestí a ztrátami, které přináší život. Přečtěte si, co se stane, když se zamilujete do někoho, do koho byste se zamilovat neměli. Pochopíte, že žárlivost a pocity viny dokáží zničit i to nejpevnější přátelství a někdy mají ty nejtragičtější následky.

Strach a předsudek. Tyhle dvě vlastnosti se nesou knihou, která se odehrává v roce 1987. Není to ale jen rok ze života čtrnáctileté June, je to také rok, kdy se ve světě začali nést zprávy o smrtelné nemoci homosexuálů a kdy tehdejší americký prezident Ronald Regan nabádal občany, aby se vzdali sexu před smrtí.

June je čtrnáct a ráda se obléká do středověkých šatů a vysokých bot, které dostala od svého kmotra a strýce Finna, který je uznávaným malířem. Vyrůstá se starší sestrou, která se v poslední době chová jako tyran a její rodiče jsou dennodenně zavření v práci. June se proto se svými pocity obrací na svého strýce, který se pro ni stane tou největší oporou a nejlepším kamarádem. Pouze Finn totiž chápe její svět. June se ráda toulá po lesích, naslouchá vlčímu vytí a hraje si na staré časy. Bohužel je Finn vážně nemocný a když odejde navždycky, Junin svět se převrátí vzhůru nohama.

Řekni vlkům, že jsem doma je románový debut americké autorky Carol Rifka Bruntové. O její knize se často mluvilo jako o nejlepším a nejzajímavějším loňským debutu. Bruntová svou prvotinou zaujala - nejen svým stylem a schopností psát jednoduše a poutavě, ale také svým příběhem. Ve své knize dává do popředí nejen ztrátu a pátrání ve vlastním nitru, ale také lásku, strach, žárlivost a usmíření.



Kniha je vyprávěna z pohledu June, takže čtenář vidí celý svět jejíma očima. June je na svůj věk hodně přemýšlivá dívka. Její myšlenky a pohled na svět jsou dosti zajímavé, ale hodně netypické. Autorce se ale povedlo její hrdinku vykreslit velmi reálně a zajímavě. Jako čtrnáctiletá dívka je June nesmělá, nevyzná se sama ve svých pocitech a proto často o sobě pochybuje. Její největší oporou byl Finn, ten ale zemřel a ona má strach, že zůstane navždy sama. Se svou starší sestrou si už nerozumí, protože Greta miluje večírky, baví ji poslouchat za dveřmi a vysmívá se vztahu jaký měla June ke svému strýci. A právě dobu, kdy si sestry rozuměli, měl představovat obraz, který pro ně Finn nakreslil. Jak ale dívky obraz mění svým příspěním, mění se i jejich vztah.

V románu se tak řeší především dospívání, vnitřní rozervanost a vyrovnávání se se ztrátou. Vidíme vnitřní svět dospívající dívky, který se ale musí střetnout s krutou realitou. Atmosféru příběhu pak doplňuje samotné onemocnění a smrt Junina strýce. Nemoc AIDS byla ve svém počátku tabu. Mluvilo se o ni šeptem a nikdo nebyl dostatečně informován o jejím šíření. Stejně tak June nebyla řečena pravda a díky Tobymu, Finově příteli, se dozví nejen všechny souvislosti, ale najde i duši, která je schopná ji naslouchat a chápe její ztrátu.

Řekni vlkům, že jsem doma je na první pohled možná zvláštní kniha s vážným tématem. Ano, taková opravdu je. Zároveň je to ale kniha psaná jasně a zřetelně. Bez zbytečných příkras a komplikovanosti. Je naplněná nejen zajímavými myšlenkami hrdinky, ale je také obohacena o zajímavé úvahy nad životem i smrtí. Příběh je po celou dobu lehce melancholický, ale jak pozná sama hrdinka, život není lehký, ale ani těžký. Nejednoduchý závěr pak ukáže, že i ztráta může dopomoci člověku posunout se v životě dál.

Děkuji databázi CBDB za poskytnutí recenzní knihy.
Zdroje: obálka | obrázek

Možná vás zaujme také

3 komentářů

  1. Krásně napsaná recenze :) Knihu jsem nečetla, ale asi si ji seženu, protože ji všichni chválí. Ale přijde mi, že hodně nakladatelství teď vydává knihy s pochmurným tématem a celkem se bojím, že toho bude na mě moc.. Ale i tak to zní jako hezká kniha :)

    OdpovědětVymazat
  2. Také se na tuto knihu chystám a pokaždé, když si přečtu nějakou recenzi, ještě více mě to utvrdí v tom, že si knihu chci pořídit.

    OdpovědětVymazat
  3. Tuto knihu bych si chtěla přečíst. :)

    OdpovědětVymazat