Recenze: Příliš mnoho Kateřin

Za posledních pár let si John Green dokázal udělat velkou řadu fanoušků. A to i u nás. Každá jeho nová knihy je tak očekávána s velkým nad...

Za posledních pár let si John Green dokázal udělat velkou řadu fanoušků. A to i u nás. Každá jeho nová knihy je tak očekávána s velkým nadšením. Příliš mnoho Kateřin je již čtvrtá kniha od tohoto oceňovaného autora a stejně jako v předchozích knihách vypráví příběh mladých a dospívajících lidí.

Colin Singleton zrovna dokončil střední školu. Jedna velká kapitola jeho života tak skončila a on stojí na prahu té nové. Colin byl vždycky cílevědomý a velmi inteligentní. Jeho snem bylo stát se slavným a úspěšným. Bohužel mu na to ale jeho genialita nestačila. Podobné problémy má i mezi holkami. Zvláštní shodou náhod mu cestu zkříží pokaždé Kateřina. A tak, když dostal kopačky od už devatenácté Kateřiny, rozhodne se napsat vzorec, který by mu řekl, kdo ve vztahu dostane kopačky a naopak.

Příliš mnoho Kateřin je typická Greenovka. Ničím tak nepřekvapí, ničím nešokuje. Je ale psána autorovým už protřelým stylem a sází na mužského vypravěče. Hlavní dějová linie je značně odlehčená a nenáročná. Nenajdete tu tak žádné smutné a depresivní linie, jen pohodu, sluníčko a šílené situace, do kterých se hlavní hrdinové dostanou. Stejně jako v předchozích knihách, i tady ale dokázal autor pomocí slov vyjádřit zajímavé a úderné myšlenky o životě, dospívání a lásce.

"Člověk může hrozně moc milovat, myslel si, ale nikdy nemůže nikoho milovat tolik, jako se mu po něm může stýskat."

Na první pohled se kniha moc neliší od ostatních Greenových knih. A ono to tak opravdu je. Příliš mnoho Kateřin až moc vychází z jeho předchozích příběhů. Hlavní postavy ani nejsou ničím ojedinělé, jedná se prakticky o stejné charaktery, které můžeme najít například v Hledání Aljašky nebo Papírových městech. Colin se tak na první pohled zdá jako obyčejný kluk, který ale touží po velkých věcech a místo aby pro ně něco dělal, tak sedí doma na zadku a fňuká. Naštěstí má vedle sebe nejlepšího kamaráda, který ho donutí sednout do auta a jet... někam.

Stejný problém má i hlavní příběh. Prakticky ve všech Greenových knihách má hlavní roli láska. A také přátelství, hledání sama sebe, smyslu života a spoustu dalších duchaplných záležitostí. John Green je dobrý v tom co dělá, ale občas by to chtělo nějaké oživení, něco nového, čímž by k sobě přitáhl nové čtenáře. Je tu ale jedna věc, co dělá Příliš mnoho Kateřin jiné. Celá kniha je doplněna velkou spoustou poznámek pod čarou. Kromě vysvětlivek nejrůznějších termínů obsahují například události a životy historických postav, Některé tyto poznámky jsou pro příběh přínosem a pomáhají čtenáři se více orientovat, některé a převážně obsáhlejší poznámky už ale jsou spíše rušivé.

John Green patří mezi současnou klasiku. Přílíš mnoho Kateřin sice není jeho nejlepší kniha, ale i tak v ní člověk nalezne věci, s kterými by se mohl ztotožnit. A když ani to ne, tak si užije jedno nebo dvě příjemná odpoledne a bude se podivovat, co šíleného se může stát na lovu kanců.

V den lovu se mu spustil budík ve čtyři třicet. Poprvé o té doby, co přijel do Gutshotu, se mu povedlo vzbudit se dřív než kohout. Okamžitě otevřel okno, přitiskl tvář na síť a křikl: „KYKYRYKÝ! JAK SE TI TO LÍBÍ NAOPAK, CO, TY MRCHO?“

Český název: Příliš mnoho Kateřin
Originální název: An Abundance of Katherines
Autor: John Green
Počet stran: 240
Nakladatelství: Knižní klub, Yoli
Žánr: Young Adult, Contemporary, Romance, Humor
Hodnocení: 3/5

Možná vás zaujme také

7 komentářů

  1. Souhlasím že je to naprosto typická greenovka a na to, že jsem autora měla hodně ráda, tak mi začíná lézt na nervy. Colina jsem upřímně po celou dobu nenáviděla, protože nedokázal ocenit to co měl, ale pořád chtěl něco víc. Příliš mnoho kateřin byla pro mě velké zklamání a doufám, že další jeho kniha bude něčím odlišná. Krásná recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Měla jsem to dosti podobně. Čekala jsem ale asi moc a tentokrát to bylo zklamání.
      Příště by měla vyjít Let it snow a u té hodně doufám, že bude dobrá :D a děkuju za koment

      Vymazat
  2. Příliš mnoho Kateřin jsem ještě nečetla, ale jsem zvědavá jak se mi bude líbit. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Příliš mnoho Kateřin jsem bohužel ještě nečetla, snad to vyjde v létě.
    Ale četla jsem jeho ostatní knihy a dovolila bych si polemizovat s některými tvými názory. Fakt, že na sebe některé jeho knihy tak nějak navazují (vycházejí ze sebe) je částečně záměrný - Paper Towns je v podstatě odpověď na to, co by se stalo, kdyby Aljaška dopadla jinak (nechci spoilerovat, takže doufám, že chápeš, co tím myslím :)). Takže tady bych tuhle návaznost brala jako pozitivum.
    Taky bych neřekla, že se "typická greenovka" vyznačuje tím, že ničím nepřekvapí. Z mého pohledu je třeba Aljaška velmi netradičně napsanou romancí (a proto ji mám tak ráda, klasické teenagerovské romance už mě prostě nudí). Stejně tak Paper Towns mi na svůj žánr připadalo originální. Ke Kateřinám se bohužel zatím nemůžu vyjadřovat...

    Ale jinak, opravdu velmi hezky napsaná recenze! Jen jiný názor na autora :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za názor.
      S tou "greenovkou" jsem se asi špatně vyjádřila. :D To že ničím nepřekvapí se vztahuje jen na tuto knihu. Pro mě nebyla ničím nová, když se podíváš na Hvězdy a třeba Papírová města, je tam znatelný rozdíl už v příběhu. U Kateřin se mi zdálo, že sám autor vykrádá svoje knihy a myšlenky. Popravdě jsem nikdy nad tou návazností nikdy tak nepřemýšlela. Ale vím co myslíš. A jak píšeš, každý to vidíme jinak :)

      Vymazat
  4. Pěkná recenze. :) Mě Green upřímně nijak nezaujal už u Hvězdy nám nepřály, tak si nejspíš i Kateřiny nechám ujít. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Ja aj napriek tomu, že má Green sklamal u Aljašky a Papierových mestách, mám nejaké nutkanie si prečítať aj ďalšie jeho knihy. Túto knihu doma mám, a som celkom zvedavá, i keď nečakám nič úžasné.

    OdpovědětVymazat

Flickr Images